Z 80 Mile Beach do Fortesque River

30/9

Včera jsem pro Monču po cestě splašil kus klacku a pomocí gumicuku umě vytvořil highway pegs, neboli předkopy. Monča si je nemůže vynachválit, musím si taky nějaký zbastlit.

Ráno vyrážíme nasnídaní i s kafem v neuvěřitelných 8:00. Ovšem nahnanej čas ztrácíme v zápětí mnoha neúspěšnejma pokusama vo fotku s námětem "Bob si to práší po unsealed"

Je pod mrakem, ale dlouho to nevydrží a ani Monice neprozrazuju, že teploměr to vytáhl na skoro 52 st. Celsia. Stejně je hrozně nasraná...."dovolená na hovno! Furt se akorát honím, se na to můžu vysrat!" brble, ale jede.

Krajina na náladě taky nepřidává. Absolutní placka. Táhneme delší úseky, zastavujem jen pro benál, nebo se napít. Jen v Karratha Monča nakupuje zobku a spravuje si náladu, berem ještě plný a uháníme posledních 111 kilometrů ke Fortescue River Roadhouse kde večeříme, házíme pokec s kolíkem z Tassie ( čti "Tasí", tak říkaj Ozíci roztomile Tasmánii), nadšeným motorkářem co tady poblíž staví plynovod a pak chrupec.

589 km byl fakt záhul, ale zejtra to snad bude lepčí