Z Broome na Osmdesátimílovou pláž

29/9

Probouzíme se do tmy. Zapomněli jsme, že jsme se posunuli o pár set kilometrů na západ.Po chvilce povalování se vykopáváme z betle, šteluju Monči Kellinu, trošku změkčit zadek a spouštím brejle na předních šavlách o necelý 2 cm dolů. Snad to bude fungovat.

Za dobrou práci se odměňujeme Australskou variací na téma paštika s chlebem a posledním piviskem ze včerejška. Musíme sprubnót ten půl promilní limit alkoholu, nejlíp hned po ránu :).

Na cestu se dostáváme po půl desáté. Kafe zadarmo v roadhousu po 40 kilometrech nás nakopává a dáváme v tahu dalších 140. V Sandfire Roadhouse svačíme ledňáka a berem do plnejch. Štreka je dneska jako obvykle úmorná. Rovina, rovina a pak ještě rovina.

Moře je od nás asi 20 - 30 kilců, ale vidět ho není. Znova vyrážíme. po asi padesáti km zahlídnu cedulu k Eighty Mile Beach Caravan Parku.

Odbočka nás vede na 10 kilometrů prašky. Monča zatíná zuby, ale drží osmdesát a jede. Není to tak zlý, trochu roleta ale písek není tak hlubokej.Vyjíždíme na kopeček a .....

paráda, kemp plnej stromů, za pískovou dunou azurový moře. Zapícháváme to a razíme na pláž. Je široká tak, že není vidět konce a na ní asi 5 lidí. Suneme se kousek bokem a hrajeme si na Adama a Evu. Medůzy nevidíme, zato ve vodě plave pár hadů. koupem se sněma, ale opatrně. Až pozdějc se dozvídáme, že je to nějakej druh ryby. Divná ryba, když drží kebuli nad vodou.

K večeři naše oblíbené špagety (stávaj se z nás gurmáni) a sýr. Sýr je již tradičně tavený, protože co jinýho byste v těchhle teplotách od sýru čekali.

Jdem chrnět, zítra to bude dlouhý. Urazili jsme 390 km. Ještě dolívám baterky a hurá do hajan. Je pouhých 24 stupňů, moře šumí, hvězdičky poblikávaj a kolem hajzlu si to hopká Kudlanka Nábožná......